Již 18. ledna 1892 se městské zastupitelstvo rozhodlo vybudovat pouliční dráhu s parním pohonem. V dalších pěti letech vypracovala zvláštní komise návrh na stavbu elektrické dráhy a elektrárny. Práce byla svěřena firmě Siemens & Halske z Vídně s rozpočtem 303396 zlatých. Stavební práce byly zahájeny koncem roku 1897. Koncesi na stavbu a provozování dráhy vydalo c. a k. ministerstvo železnic ve Vídni dne 16. srpna 1898.
Tramvajová dráha byla jednokolejná, se šesti výhybišti a smyčkou u nádraží, normálního rozchodu 1 435 mm. Od nádraží vedla trať nejkratším směrem na tehdejší a znovu i dnešní Horní náměstí. Odtud odbočovala jedna větev nynějšími ulicemi Riegrovou, Palackého a Litovelskou na třídu Míru s výhybištěm za křižovatkou ulic Dvořákova - Na Šibeníku. Druhá větev vedla ulicemi Pavelčákovou, Havlíčkovou a Wolkerovou s ukončením výhybištěm u Fakultní nemocnice. Celková stavební délka byla 5,335 km. Z Horního náměstí Opletalovou, Zámečnickou a Sokolskou ulicí vedla 448 m dlouhá vlečná kolej do vozovny, která byla součástí stavby elektrárny. Technicko-provozní zkouška se konala 28. března 1899 a v sobotu 1. dubna 1899 byl za značné účasti obyvatel města i okolí zahájen pravidelný provoz s devíti motorovými a čtyřmi vlečnými vozy. Nejvyšší provozní rychlost byla nařízena na 18 km/hod, což umožňovalo stanovit interval na sedm a půl minuty na hlavním úseku. Na obou větvích se jezdilo v patnáctiminutových intervalech. Ve zbývajících devíti měsících roku 1899 bylo přepraveno 878 351 cestujícíh, v následujícím roce již 1 123 772 osob při počtu 21 707 obyvatel města.
K prvnímu rozšíření dráhy došlo v roce 1914 prodloužením ze třídy Míru ke hřbitovům, v roce 1933 k vojenskému letišti. V roce 1934 byla trať prodloužena od Fakultní nemocnice ke kostelu na Nové ulici. V této době byla celková provozní délka sítě 7,432 km, stavební délka pak 7,528 km. V roce 1936 byla v důsledku stavby nové budovy hlavního nádraží zrušena zdejší kolejová smyčka a nahrazena výhybištěm se dvěmi odstavnými kolejemi. Po čtyřiceti letech provozu, v roce 1939, bylo dosaženo dosud nejvyššího výkonu počtem 5 230 081 přepravených osob, v roce 1940 to bylo již 7 846 852 cestujících. Růst frekvence si vyžádal přestavbu dráhy na dvoukolejnou. Od zahájení rekonstrukce v roce 1940 byl během válečných let přestavěn úsek od hlavního nádraží k mostu přes Střední Moravu. Vrcholného výkonu bylo dosaženo v roce 1944 přepravením 19 567 700 osob.
Po odstranění válečných škod došlo ke znárodnění energetických zdrojů a tím i městské elektrárny. Pouliční dráha byla od svého vzniku součástí Elektrických podniků královského hlavního města Olomouce, později jen hlavního města Olomouce. Nyní zůstala spolu s autobusovým provozem ve správě města jako Dopravní podniky hlavního města Olomouce, později jako Dopravní podniky Jednotného národního výboru Olomouc, komunální podnik. V roce 1953 vznikl Dopravní podnik města Olomouce v nynější podobě.
Rozdělení podniku pouliční dráze nijak neuškodilo, naopak. V roce 1947 byla postavena dvoukolejná tramvajová trať do předměstí Hodolan. V roce 1948 byla prodloužena k Bělidlům. V letech 1949 - 1952 byly postupně zdvoukolejněny další úseky tratí a místo výhybiště u krematoria byla v roce 1953 uvedena do provozu kolejová smyčka. V roce 1954 byl zahájen provoz na dosud nejrozsáhlejší a nejsložitější stavbě, na přeložení ještě jednokolejných úseků z oblasti Horního náměstí do dnešní trasy Pekařská - ulice 8. května - náměstí Národních hrdinů - třída Svobody. V roce 1955 byl prodloužen tento úsek tratě dále k tržnici s ukončením smyčkou.
V témže roce byla postavena vlečná kolej z náměstí Národních hrdinů do vozovny. Nevyužité jednokolejné úseky a úsek tratě krematorium - letiště byly zrušeny. V roce 1957 byl zahájen provoz nových typů tramvají T1 na prodloužené trati z Bělidel do Pavloviček, v roce 1958 byla postavena smyčka poblíž hlavního nádraží a prodloužen úsek tratě na Nové ulici ukončený vratným trojúhelníkem.
V následujících letech byly zahájeny rozsáhlé rekonstrukce tělesa tramvajové dráhy včetně rekonstrukce trolejového vedení a kabelových rozvodů. Dochází ke zrušení úseku tratě ve třídě I. P. Pavlova, který byl v roce 1981 nahrazen novou tratí na vlastním tělese v Brněnské ulici, končící dvoukolejnou smyčkou v ulici Hraniční. V roce 1997 byl otevřen nový úsek tramvajové tratě spojující hlavní nádraží s lokalitou tržnice přes třídu Kosmonautů, přičemž byla zrušena smyčka v blízkosti tržnice.
Autoři: I. Hloch, Ing. T. Potěšil, J. Růžička
Zpracoval: p. Ondřej Pícha
Významní partneři veřejné sbírky:
Dopravní podnik města Olomouce, a.s.
Sídlo společnosti:
Koželužská 563/1, Olomouc
+420 585 533 111
Společnost Dopravní podnik města Olomouce, a.s., IČO 47676639, sídlo Koželužská 563/1, 779 00 Olomouc, je členem koncernu statutárního města Olomouc, kde statutární město Olomouc, IČO 002 99 308, se sídlem Horní náměstí 583, 779 11 Olomouc, vystupuje jako řídící osoba.
Copyright © 2024 Dopravní podnik města Olomouce, a.s.
Realizace © WINTERNET s.r.o.